Na začátku tohoto roku získal Debian zpět první pozici v žebříčku oblíbenosti na serverech mezi linuxovými distribucemi. Tuto pozici měl již dříve, nicméně ji ztratil v červnu 2010 ve prospěch distribuce CentOS, s kterým poté celý rok 2011 o první místo bojoval. Na Debianu je nyní založeno 29,4% serverů používajících Linux, což odpovídá 9,6% všech serverů včetně těch, používajících jinou platformu. Zajímavé je také to, že denně přejde na Debian v průměru 54 domén z milionu celosvětově nejnavštěvovanějších.
Francouzská státní správa zahájila veřejnou soutěž na poskytovatele podpory pro systémy postavené na Debianu, případně CentOS. Vítěz pak bude po tři roku spravovat systémy na úřadě premiéra, ministrů vlády, soudů, obrany, etc. Jen připomenu, že jsou na Debianu též údajně provozovány systémy newyorské burzy.
Vývojáři portu Debian GNU/kFreeBSD zařadili volitelně jádro systému FreeBSD 9.0, který by měl vyjít v příštím týdnu. Port GNU/kFreeBSD vyšel poprvé spolu s Debianem Squeeze, coby preview a vývoj pokračuje ve větvi Wheezy/Sid, kde je možno nejnovější jádro volitelně použít. Podrobné info najdete na serveru Phoronix.
Uživatele platformy s390 zajisté potěší nový buildd server zemlinsky na Technologickém Institutu v Karlsruhe. Tento a další podobné stroje tvoří plně automatický systém překladu debianích balíčků, avšak jen některé jsou využívány pro vytváření oficiálních repozitářů.
Pokud chcete používát v testovací větvi místo init novější systemd, mějte se na pozoru při aktualizaci udev. Taková aktualizace totiž může způsobit potíže. Důvodem je přesun binárky udevd do adresáře /sbin. Oprava je jednoduchá, stačí v souboru /lib/systemd/system/udev.service upravit ExecStart na /sbin/udevd.
Debian nyní obsahuje i utility pro práci FCoE hardwarem. Zatím však pouze jako experimentální, vývojáři by proto ocenili testování se skutečným hardwarem a případnou zpětnou vazbu.
Bruce Byfield vydal zajímavý článek, ve kterém zveřejnil výsledky svého průzkumu prováděného na serveru Distrowatch.com, který sleduje vývoj 323 linuxových distribucí. Tři ze čtyř nejstahovanějších distribucí přitom vycházejí z Debianu: Mint, Ubuntu a Debian samotný. Celkem 128 distribucí je založeno přímo na Debianu a dalších 74 pak vychází z Ubuntu. Z toho plyne, že celkem 63 % sledovaných distribucí je založeno na práci Debianu. Pro zajímavost: 50 (15 %) distribucí vychází z Fedory nebo Red Hatu, 28 (9 %) ze Slackware a 12 (4 %) z Gentoo.
Kroshka sepsal užitečný návod pro všechny, co spravují Oracle a Debian. Zde najdeme základní rady pro nastavení systému, vzdálenou instalaci, až po samotné spuštění.
Podle oznámení od Matthew Palmera je možné nově instalovat Debian i na sítích, které disponují jen IPv6 konektivitou. Je kvůli tomu třeba provést ruční konfiguraci sítě, ale mělo by to fungovat jak na linuxovém, tak i na kfreebsd jádře. Jedná se ale o experimentální funkci, takže není garantována její stoprocentní spolehlivost.
Francois Marier na svém blogu popisuje, jak nejlépe využít SSD disky. Došel k závěru, že prozatím v kombinaci s těmy klasickými. Jednoduše tak SSD nasadí jako rychlou cache pro kořenový svazek a klasický RAID 0 pak využije kvůli rychlosti pro swap a dočasná data. Nejdůležitější data (domácí adresáře) umístí na RAID 1 pro větší bezpečí.
